Výhled z Melechova u Blaníku

Jaroslav Panuška se narodil 3. 3. 1872 v Hořovicích a zemřel 1. 8. 1958 v Kochánově nad Sázavou. Malíř krajin a fantastických a strašidelných pohádkových výjevů.

Studoval na pražské Akademii u Maximiliána Pirnera v letech 1889–⁠1890 a u Julia Mařáka v letech 1892–1898.

V letech 1887–⁠1889 pobýval u otce pracujícího jako geometr v Bosně. Roku 1889 cestoval do Drážďan a Mnichova. Za otcem na Balkán jel opět roku 1890 a 1893, kdy navštívil i Benátky.

Od roku 1926 trvale žil v Kochánově nad Sázavou. Typická je pro něj tvorba z přelomu století, která se váže k symbolismu a která obohacuje úzkostné a strašidelné vize o groteskní polohu. Časté jsou i pohádkové motivy. Roku 1905 vyšla kniha Letní noc V. Říhy, k níž vytvořil obrazový doprovod.

Vedle toho maloval zhruba od roku 1907 koloristicky bohaté, impresivně laděné krajiny. Jeho záliba v historii a archeologii se promítla i do obrazů inspirovaných minulostí a obrazových rekonstrukcí pravěkých sídlišť a starých památek.

Dílo Jaroslava Panušky je součástí mnoha sbírek umění, pravidelně ho můžeme vidět na krajinářských výstavách.