Krajina s napajedlem

Přiložen odborný posudek od PhDr. Šárky Leubnerové

Z posudku: 

V sedmdesátých letech Chwala vytvořil řadu obrazů, které zachycovaly rovinaté nebo jen mírně zvlněné oblasti jižní Moravy (od Vranova nad Dyjí po Břeclav) a Dolního Rakouska. Tamní krajinu představoval v různých denních dobách i atmosférických proměnách a její intimní charakter dotvářel stafáží, případně drobnými přírodními motivy, jako byly potoky, bažiny, jezírka, remízky nebo jen dekorativně pojaté listnaté stromy. Četné obměny těchto idylických krajin dokládají, že o tyto byl mimořádný sběratelský zájem. Chwala je zpracovával v intencích dobového krajinářského realismu bravurním malířským rukopisem v bohaté škále barevných tónů, jejich umělecký potenciál spočíval v zachycení nejrůznějších proměn světelné atmosféry.

Také Krajina s napajedlem, zachycující melancholickou náladu venkovského dne, náleží k tomuto okruhu prací. Kompozice představuje do široka rozlitý mělký potok, vinoucí se rovinatou krajinou plnou polí, hájů a remízků, s vesnicí na obzoru a horami v dáli. Pro malíře typické střídání atmosférických nálad v jedné scenérii je představeno i zde: šedá deštivá mračna se nasouvají nad letní krajinu. Na plátně nacházíme opět spoustu motivů, charakteristických pro Chwalovy práce tohoto období: kameny na březích, polámané větve, dobytek, mohutné stromy atd. Stafáž, jež byla důležitým náladotvorným činitelem jeho krajin, měla často i funkci drobného barevného akcentu v záplavě zelených valérů. Barevně bohaté řešení přírodní scenérie v jasných tónech i působivá atmosféra umocnily náladu této intimní krajiny.