Předložené dílo, vytvořené ve stylu středoevropského krajinářského realismu, představuje pobřežní krajinu se suchou vegetací, palmami, starými stavbami a stafáží. Detaily přírody i provedení kamenných prvků jsou pojaty suverénním malířským rukopisem, s jistotou a mistrovstvím. Malba s vysokou mírou věcného realismu je prostorově cítěná, vzdálený obzor je zachycenou s velkou mírou vzdušné perspektivy. Barevnost scenérie je ovlivněna teplým světlem podvečerního slunce, která vrhá dlouhé stíny a vytváří působivou hru světla a barev. Poklidnou náladu večerního výjevu dokresluje skupinka žen.
Haubtmannova díla jsou dnes zastoupena v předních německých i českých státních a soukromých sbírkách, včetně Lenbachhaus München nebo Národní galerie v Praze. Předložený obraz je kvalitní ukázkou jeho prací z Itálie, která mu byla velkým zdrojem inspirace.
O autorovi
Michael Haubtmann se narodil 9. 4. 1843 v Praze a zemřel v Mnichově roku 1921. Vystudoval práva na Karlově Univerzitě v Praze a byl krátkou dobu činný jako právník. Soubežně se studiem práv se učil u Maxe Haushofera na Akademii výtvarných umění. V roce 1869 se odstěhoval do Mnichova a věnoval se malování, živil se jako krajinář. Cestoval po Švýcarsku, Norsku, Řecku, Egyptě a Itálii. Zastoupen ve významných českých, rakouských a německých sbírkách.