Dívka na sofa

Eberl František Zdeněk (1887–1962)

93 x 72 cm

olej na plátně

signováno vlevo dole F Eberl

sbírka CFIG Arts ev. č. 6555

Informace o díle

Dílo je uvedeno v autorově catalogue raisonné pod číslem G 466. 

Autor plátna se při svém příjezdu do Paříže plně napojil na místní uměleckou komunitu a dnes je znám již široké francouzské učené společnosti. František Zdeněk Eberl v díle Dívka na sofa plně projevuje svůj malířský projev se vším, co obnáší. Počínaje výběrem námětu, a to ležící krásky, plně oddané zachycení, dále použitím barev a odstínů a taktéž v neposlední řadě i formou zachycení ženské krásy, která podtrhává signifikantní zobrazení očí modelky. Ty mají pro autora typický temný odstín a ono odosobnění postavy od námětové linky. Modelka leží na barevně vyvedené pokrývce, která splňuje kontrastní efekt vůči pokožce krásky. Ta je zaznamenána pod atmosférickým světlem Slunce, kterému bylo dovoleno proniknout do prostor ateliéru. Dívka je ve stylizované poloze, přesto nevypadá, že by byla v jakékoliv křeči a divák při bližším pozorování postřehne letmý úsměv v dívčině tváři. Temné oči hledí směrem k divákovi, ale neprobodávají ho svým pohledem, hledí čistě a nezaujatě. Celé plátno je neseno v klidném duchu a na přihlížejícího nepůsobí nijak svazujícím dojmem. Svým formátem je plátno možné nazvat galerijním a kvalitou taktéž. František Eberl se zde předvádí jako bravurní malíř aktů a též obdivovatel ženské krásy. Dívka na sofá je výtečnou autorovou prací z konce třicátých let a referenčním vzorem jeho tvorby dané doby.

O autorovi

František Zdeněk Eberl byl český malíř. Narodil se 25. 6. 1887 v Praze a zemřel 8. 10. 1962 v Paříži. Studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u Vlaha Bukovace, dále v Mnichově, Amsterodamu a Paříži. Na mnichovské Akademii začal Eberl také vyučovat, ale po zveřejnění politicky laděných kreseb, byl nucen Německo opustit. V roce 1911 se přestěhoval na pařížský Montmartre. V Eberlově díle se objevuje inspirace pařížským pouličním životem, jeho noční atmosférou s prostitutkami, hazardními hráči, narkomany a alkoholiky. Během obou světových válek se nevyhýbal politickým kresbám a karikaturám.