Růžový domek

Justitz Alfréd (1879–1934)

r. 1928

46 x 55,5 cm

olej na plátně

sbírka CFIG Arts ev. č. 6467

Informace o díle

Dílo tohoto velkého českého umělce je vyústěním autorova zájmu o krajinu, která se v průběhu dvacátých let dvacátého století stala protipólem k malířovým figurativním námětům. Co též eskalovalo, byla barevnost a kontrast v samotných plátnech. V druhé polovině dvacátých let se na plátnech čím dál více objevují lidská obydlí, vesnická stavení, osamocené domky, které jemně romantizující krajinu vrací zpět k reáliím všedního života. Přesto převládající strohost těchto obydlí navozuje poetický nádech s fantaskními konotacemi. Obraz Růžový domek Justitzovo dílo obohacuje o jiskrnou barevnost, kde nefiguruje pouze zeleň a hnědozem, ale právě onen růžový dům dodává koncepci díla až pohádkou atmosféru. Také žena na pravé straně plátna, nejspíše shrabávajíce listí, podtrhuje pocit ze zahrady, jako kdyby se jednalo o kouzelné, zapomenuté místo. Alfréd Justitz toto dílo vytvořil v roce 1928, tedy v období, kdy již své krajinářské dílo poněkud upozadil, a tak je toto dílo krásným příkladem jeho ohlédnutí se za uplynulou dekádou a jistým vyústěním. Alfréd Justitz si ve svém díle mino ostatní cíle předsevzal vnést do svého díla oduševnělý prvek a v předloženém díle se to autorovi dozajista podařilo. Růžový domek je krásným příkladem autorovy pozdější krajinné linky díla a výtečným dílem samotným. Malíř zde projevil svůj talent pro zobrazení intimní krajiny a za pomocí barev a kompozice se mu podařilo vytvořit nádherné dílo.

Provenience:

Sbírka Dr. Bohuslava Brouka, Praga, č. kat. 79, zezadu razítko;
Sbírka JUDr. Jaroslava Borovičky, Praha, č. 59, zezadu razítko;
Sbírka Michala Mareše, zezadu opatřeno přípisem

Vystaveno:

S. V. U. Mánes, Praha – zezadu razítko

O autorovi

Alfréd Justitz, spoluzakladatel českého moderního malířství, se narodil 19. 7. 1879 v Nové Cerekvi u Pelhřimova a zemřel 9. 2. 1934 v Bratislavě.

Nejprve studoval architekturu na ČVUT u prof. Kotěry, poté přestoupil na Akademii, kde byl žákem profesora Pirnera a Thieleho. Ve studiu pokračoval v Karlsruhe a pak pobýval také v Berlíně a Paříži, kde se seznámil s nejmodernějším vývojem malířství.

V letech 1921–⁠1924 navštívil Berlín a opětovně Paříž. Byl malířem a kreslířem moderních směrů.

Poslední léta ho přivedla k onomu takřka mezinárodnímu slohu, který využívá poznatků kubismu k dekorativně působivým kompozicím, zátiším apod.

Zastoupen v mnoha významných českých a také zahraničních sbírkách včetně Národní galerie v Praze a Státního židovského muzea v Praze.