Růžový domek

Dílo tohoto velkého českého umělce je vyústěním autorova zájmu o krajinu, která se v průběhu dvacátých let dvacátého století stala protipólem k malířovým figurativním námětům. Co též eskalovalo, byla barevnost a kontrast v samotných plátnech. V druhé polovině dvacátých let se na plátnech čím dál více objevují lidská obydlí, vesnická stavení, osamocené domky, které jemně romantizující krajinu vrací zpět k reáliím všedního života. Přesto převládající strohost těchto obydlí navozuje poetický nádech s fantaskními konotacemi. Obraz Růžový domek Justitzovo dílo obohacuje o jiskrnou barevnost, kde nefiguruje pouze zeleň a hnědozem, ale právě onen růžový dům dodává koncepci díla až pohádkou atmosféru. Také žena na pravé straně plátna, nejspíše shrabávajíce listí, podtrhuje pocit ze zahrady, jako kdyby se jednalo o kouzelné, zapomenuté místo. Alfréd Justitz toto dílo vytvořil v roce 1928, tedy v období, kdy již své krajinářské dílo poněkud upozadil, a tak je toto dílo krásným příkladem jeho ohlédnutí se za uplynulou dekádou a jistým vyústěním. Alfréd Justitz si ve svém díle mino ostatní cíle předsevzal vnést do svého díla oduševnělý prvek a v předloženém díle se to autorovi dozajista podařilo. Růžový domek je krásným příkladem autorovy pozdější krajinné linky díla a výtečným dílem samotným. Malíř zde projevil svůj talent pro zobrazení intimní krajiny a za pomocí barev a kompozice se mu podařilo vytvořit nádherné dílo.